Souboj argumentů: Jsou biopaliva dobrá věc?
Vyšlo v Mladé frontě PLUS - 23.11.2007
Polemika mezi Janem Jakobem, předsedou středočeských Mladých křesťanských demokratů, a Petrem Holubem, vedoucím programu Energie v Hnutí DUHA.
Evropská unie přijala směrnici, podle níž se alternativní paliva mají do roku 2020 podílet na celkové spotřebě paliv plnými 10 %. Zavádění biopaliv navíc už není ani u nás žádná pustá teorie či dobrovolnost - od prvního září se u nás do nafty povinně přidávají dvě procenta metylesteru z řepky olejky. Od prvního ledna by měl být na stojanech pump k dispozici benzin s příměsí bioetanolu.
Většina řidičů vítá tato "vylepšení" se skřípěním zubů, protože zdražují už tak extrémně drahé palivo. Odpůrci jsou však i v řadách některých expertů, kteří upozorňují například na to, že používání biopříměsí zdražuje i potraviny a jejich výroba je energeticky náročná.
Co jsou z vašeho pohledu vhodná biopaliva a jak se mají používat?
Jan Jakob: Vhodná biopaliva jsou pouze ta, která jsou ekologicky a energeticky efektivní. Energie z biopaliv je získávána spalováním biomasy, které při nižších teplotách produkuje stejné množství škodlivin jako spalování fosilních paliv. Energetická výnosnost biopaliv je mnohem nižší než u běžných paliv a nepřesáhne energetické náklady na svou výrobu. Z tohoto pohledu dnes nejsou "vhodná" žádná biopaliva.
Petr Holub: Ekologická pravidla pro biopaliva by měla stanovit vláda. Musí mít závazně stanovený minimální energetický výnos, aby v celkové bilanci opravdu zajistila snížení exhalací. A měla by pocházet z plodin vypěstovaných podle standardů ekologického zemědělství, aby nevyžadovala vysoké dávky pesticidů a průmyslových hnojiv.
Jak mohou biopaliva prospět lidstvu?
Jan Jakob: Biopaliva mohou lidstvu prospět pouze tehdy, pokud vyvineme takové technologie, které zajistí snadnější získání energie z biomasy. Pak by biopaliva mohla být snad i ekologičtější a ekonomičtější. To je ale zatím jen hudba vzdálené budoucnosti.
Petr Holub: Mohou svým kouskem pomoci snížit uhlíkové exhalace i dovoz ropy. Ovšem nebudou hlavním řešením problému. Výhodnější je využít hektary zemědělské půdy, které nepotřebujeme, spíše k produkci energetických plodin určených k výrobě elektřiny nebo tepla. Mají totiž daleko lepší výsledky než automobilová biopaliva.
Sníží používání biopaliv znečištění prostředí?
Jan Jakob: Nesníží. Spalování biopaliv produkuje stejné množství škodlivin jako spalování tradičních paliv. Budeme-li pěstovat kvůli biopalivu třeba kukuřici, bude navíc nezbytné použít nějaká paliva v průběhu všech fází produkce, budeme muset hnojit, bude docházet k erozi půdy a vyčerpávání vodních zdrojů.
Petr Holub: Ano, ale nemají na to, aby vyřešila problém kompletně. Proto se vláda musí soustředit hlavně na další opatření. Přesun zboží z kamionů na železnice, lepší podporu pohodlné a rychlé veřejné dopravy nebo bezpečných cyklostezek ve městech. Legislativu, která přiměje automobilky dodávat na trh vozy s nižší spotřebou motoru a podobně.
Používání bionafty už v Česku zdražilo potraviny. Co si o tom myslíte?
Jan Jakob: Dochází k umělému narušení rovnováhy na trzích potravin, na kterých roste jejich poptávka a na druhé straně je dotacemi uměle udržovaná jejich nabídka. Zvyšování cen potravin znamená i problém pro rozvojové země, které musí potraviny dovážet. Konečným důsledkem násilného zavádění biopaliv je prohloubení chudoby ve světě.
Petr Holub: Z toho bych dalekosáhlé závěry nedělal. Zdá se, že jde pouze o krátkodobý výkyv, který se časem ustálí. Postupný přesun biopaliv od výroby třeba z obilí ke specializovaným plodinám sníží přímou konkurenci. Ale musíme to i nadále pečlivě hlídat.
Neohrozí poptávka po biopalivech světové lesy?
Jan Jakob: Světové lesy jsou zaváděním biopaliv ohrožovány již nyní. Kvůli jejich produkci jsou likvidovány pralesy v Brazílii a v jihovýchodní Asii, a to se vším, co k tomu patří. Zavádění biopaliv při současné technologické úrovni přírodu ohrožuje, což dokazují i studie OECD či OSN. Svědčí to o krátkozrakosti těch, kteří biopaliva propagují.
Petr Holub: Ohrozí, budeme-li používat kterákoli biopaliva bez rozdílu. Hlavně pěstování palmy olejné přeměňuje tropické pralesy v Asii na plantáže. Mizí tak poslední domov orangutanů a dalších vzácných zvířat. Paradoxně tak vzniká více skleníkových plynů, než ušetří náhrada ropných paliv. Ekologická pravidla pro biopaliva takovým problémům předejdou.
