Kdepak asi mladí jsou?
Vyšlo v Novém Hlase - 12.2.2007
Naše členská základna vymírá. Okresní organizace KDU-ČSL s rostoucím počtem členů jsou výjimkou. Mladí lidé do strany vstupují jen sporadicky. Zdá se, že nemají o politiku zájem, že je věci veřejné nezajímají a že žijí svým „jiným“ životem.
Proč mladé lidi politika nezajímá? Proč mají k politice averzi? Má smysl hořekovat nad tím, že se nám více méně nedaří mladé lidi získat do svých řad? Domnívám se, že problém není ani tak v mladých, ale ve vývoji společnosti jako celku. A dokonce tvrdím, že tento jev nelze nazývat problémem.
Politická společnost se neustále vyvíjí. Nejdříve vznikaly politické kluby, které hájily zájmy šlechty, a na straně druhé kluby, které hájily zájmy nově vznikajících vrstev měšťanstva, bankéřů a průmyslníků. Posléze vznikaly masové politické strany, které reprezentovaly určité široké skupiny obyvatelstva – dělníky, zemědělce apod.
České politické prostředí zaznamenalo velké pokřivení standardního vývoje. Komunistický režim zdeformoval a pozastavil přirozený vývoj formování politických stran. Dá se říci, že Česká republika nezaznamenala nástup tzv. catch-all parties, které si vývoj společnosti vyžádal na Západě.
Politické strany se musí přizpůsobovat společnosti, ve které fungují. Kdyby tak nečinily, neměly by šanci na úspěch. Celosvětovým trendem v demokratických zemích je odklon zájmu lidí od politiky. Lidé nemají velký zájem vstupovat do politických stran. Příčinou tohoto jevu je fakt, že společnost už není rozdělena do přesně vymezených vrstev. Proto se politickým stranám nevyplácí, aby byly fixovány na jednu z těchto vrstev a měly tak zajištěny své voliče. Společnost je jiná. Politické strany se musí snažit zapůsobit na široké spektrum společnosti. Musí neustále oslovovat nejrůznější vrstvy občanů. Spoléhání se pouze na jednu jistotu vede k ustrnulosti a k postupným úbytkům voličů, protože ostatní moderní strany loví voliče ve všech rybnících.
Formování politické strany nevyhnutelným směrem ke catch-all party má své následky i ve struktuře členstva. V dobách masových stran byla většina příslušníků určité společenské vrstvy členem té politické strany, která hájila právě jejich zájmy. Dnešní společnost takto rozvrstvena není. Lidé nemají tak velký zájem být členy politických stran, protože se necítí automaticky být členem nějaké skupiny. Členstvo catch-all party je značně užší než u masových stran. Členy politických stran se stávají skutečně jen nadšení lidé, kterým jsou základní programové teze strany velmi blízké. Takovíto členové se snaží být pro svou stranu přínosem, snaží se vytvářet hodnoty a jsou aktivní.
Musíme si přiznat, že KDU-ČSL se alespoň co do počtu svých členů podobá spíše masové straně. Dramatické úbytky členstva KDU-ČSL jsou logickým přizpůsobováním se naší strany vývoji společnosti. Nemá cenu lamentovat nad tím, že neustále ubýváme a že mladí nepřicházejí. Chyba není v mladých lidech, nejsou to jiní lidé, než generace jejich rodičů a prarodičů. Jen žijí v jinak rozdělené společnosti. Není důležitý absolutní počet členů, ale počet těch aktivních z nich. Proto se nesnažme nasílu nutit mladé ke vstupu do KDU-ČSL, ale snažme se, aby do ní přicházeli lidé, a to nejen mladí, kteří mohou straně něco přinést, obohatit názorovou diskusi a především získat nové voliče.
